Od vydání původní Trackmanie (recenze) uběhl snad jen rok a půl, a už tu máme jejího nástupce s podtitulem Sunrise. Jen pro připomenutí, Trackmania vzešla z myšlenky stařičkých závodů Stunt Car Racer či Stunts. V nich jste mohli nejen pořádně roztočit virtuální kola, ale hlavně si stavět svoje vlastní tratě a na nich pak závodit. Nadeo se s nápadem oživit tenhle jednoduchý, ale zábavný koncept trefili s Trackmanií takříkajíc do černého. Proto se vlastně ani nemůžeme divit tomu, že tuto myšlenku nechtějí zase hned jen tak opustit.

 

Nová prostředí v novém podání
Věcí, která na Trackmanii Sunrise upoutá hned od začátku, je zcela nový grafický styl. Zatímco jednička se dala v tomto ohledu směle zařadit mezi budgetovky, TMS už vypadá opravdu profesionálně, a to i co se týče zpracování herních menu a editoru (viz dále).

Trojicí herních prostředí tvoří ostrov (Island), záliv (Bay) a pobřeží (Coast), kde si zajezdíte jak v ulicích velkoměsta, tak i v typicky venkovském prostředí. Pro ještě diverznější letní atmosféru jsou navíc nachystány hned čtyři denní doby - připravte se tedy na jízdy za svítání, pod pražícím sluncem, k večeru i v noci. Trackmania Sunrise vypadá v pohybu pod jakoukoliv oblohou moc pěkně (jen za tmy je vše trochu nepřehledné) a patříte-li mezi fandy NFS: Underground, pak se vám do vkusu trefí ještě lépe.

 

Lokace jsou bohaté na nejrůznější detaily, světelné efekty i cut-scény. V těch se vám třeba automaticky přepne kamera do vzdáleného pohledu a vy uvidíte své nebohé autíčko letět kolem mrakodrapů nebo přes tunel. Efekt ještě podtrhuje barevná stopa, opisující dráhu letu.

 

Návrat Race a Puzzle; přidání Platform a Crazy módů
Základem singleplayeru v Trackmania Sunrise jsou čtyři mody, mezi kterými pochopitelně nechybí ani Race (Závody) a Puzzle z minulého dílu. V Závodech jezdíte klasicky na čas, kdežto v Puzzle je vaším úkolem nejdříve danou trať postavit nebo dostavit pomocí zadaných prvků a teprve pak na ní zajet co nejlepší jízdu. Oba mody tedy zůstávají od jedničky stylově beze změny, a proto raději místo věnujme těm novým.¨

Těmi jsou styly hry nazvané Platform (Plošiny) a Crazy (Bláznivé). Prvně zmiňovaný mód není ani tak o tom, zajet trať co nejrychleji, ale spíše co nejlépe. V praxi jde tedy o minimalizaci počtu restartů na checkpointech, kterými jste projeli. Jak lze snadno odvodit, mapy pro Plošiny jsou daleko rafinovanější a zákeřnější, než ty pro Závody. Nutnost poslat autíčko do vzduchu a přímo za letu se jej zase snažit zbrzdit, zde totiž opravdu není ničím výjimečným. Suverénní projetí od startu až do finiše je na některých tratích přímo nadlidský úkol, ale jak víme, hráčská zarputilost a odhodlanost dokáží nakonec vždy divy.

Co se týče Crazy modu, pak jeho podstatu vystihuje už sám název. Úkolem je několikrát projet danou trať, přičemž s každým kolem se časový limit na její zdolání snižuje. Ve finále tak jedete s vědomím časové tísně po známé cestě třeba už pošestnácté, s prstem přilepeným na šipce vpřed a mraky dalších autíček (i vašich vlastních replayů) všude kolem. Uznejte, že z toho by se člověk po chvíli zbláznil raz dva :-) Ačkoliv tedy „Bláznivé tratě“ patří rozhodně mezi to nejoriginálnější a nejšílenější, co TMS nabízí, moje srdce si příliš nezískaly. Plošiny mě bavily rozhodně víc. Pokud ovšem máte jiný vkus, jsou tady pro vás v celé své šílenosti.