• Ryzí multiplayerovka
Ačkoli obě hry spojuje podobné jádro, je
mezi nimi jeden podstatný rozdíl už v samotném konceptu. Zatímco DF: BHD
byla zaměřena částečně na singleplayer a nedaly se v ní svobodně ovládat
dopravní prostředky, JointOps jsou ryzí multiplayerovkou, kde máte celkem 30
vícemístních vozidel, vrtulníků či lodí plně pod svou kontrolou. Sice si můžete
také trochu zařádit proti počítačovým protivníkům, nicméně tohle zdaleka není
to, k čemu je hra především určena. Její princip by se dal přirovnat
k známé a dodnes velice populární sérii Battlefield od
Electronic Arts, se kterou si sem tam dovolím i nějaké to srovnání.
Na
úvod bych měl asi připomenout, že nedávno vyšlo finální hratelné demo, které doporučuji otestovat každému, kdo má chuť si vyzkoušet, co může
očekávat od koupě plné hry. Těch 250 MB downloadu určitě stojí za to, abyste
měli přístup do Novaworldu – oficiální služby Novalogic, kde můžete zdarma řádit
a zjišťovat, zda je tahle hra šitá na míru vašemu gustu. Z dřívějšího
beta-dema u nás mimochodem vyšly dojmy, které
určitě také stojí za prostudování.
Herní
princip
Základ hry je postaven na již zmiňované sérii Battlefield – tedy bitvy
dvou týmů, složených z pěšáků několika specializací, s možností
kdykoliv nakopnout motor vozidla, člunu či vrtulníku. Byla jen otázka času, kdy
přijde nějaký jiný vývojář s hrou na konceptu Battlefieldu a JointOps patří
k prvním z nich. Na rozdíl od Battlefieldu je však hra určena pro
poněkud větší a hlavně moderní armády, čítající 150, ale klidně i víc hráčů. Na
tomto místě asi bude hned dobré zmínit zkušenost, jak se taková mamutí hra chová
po internetu. A musím nadšeně oznámit, že jede v naprosté pohodě a určitě
si z nabídky serverů vyberete. Síťový kód, na kterém padá řada podobných
projektů, je v Joint Operations opravdu přizpůsoben parametrům, které hra
avizuje, za což je potřeba tvůrce opravdu
pochválit.
Krom hry na nadupaných oficiálních serverech Novalogicu si můžete vytvářet i servery vlastní například na lokální síti, které jsou ale omezeny jen hráči čtyřiašedesáti. Obojímu odpovídají i mapy, které hravě pojmou několik stovek bojovníků (pokrývají až 64 km2 terénu), jakož i – v tomto případě tomu říkejme „menší“ – počty v řádech desítek, které ale pro dobrou zábavu bohatě stačí a někdy je to i lepší.
Řešení kolizí a prolínání
polygonů
Dostávám se
k jednomu z nejbolavějších míst této hry, a tou je řešení kolizí a
prolínání polygonů. Tenhle nedostatek považuji za hodně důležitý a dost sráží
jinak dobrý dojem. Ve hře se vám neustále bude něco navzájem prolínat, například
lopuchy, které si klidně rostou skrz čluny, takže když projíždíte zarostlým
močálem, neustále vám něco leze skrz podlahu obojživelného vozidla do výhledu.
Obdobná a z hratelnostního hlediska ještě daleko horší situace je, když
třeba skrz podlahu dřevěného baráku projde dovnitř voják. V takové chvíli
vám dojde, že je prakticky nemožné mít při obraně sektoru přehled o tom, kudy se
k vám nepřítel může vůbec dostat, což je dost závažná
chyba.
Řešení kolizí a prolínání
polygonů
Dostávám se
k jednomu z nejbolavějších míst této hry, a tou je řešení kolizí a
prolínání polygonů. Tenhle nedostatek považuji za hodně důležitý a dost sráží
jinak dobrý dojem. Ve hře se vám neustále bude něco navzájem prolínat, například
lopuchy, které si klidně rostou skrz čluny, takže když projíždíte zarostlým
močálem, neustále vám něco leze skrz podlahu obojživelného vozidla do výhledu.
Obdobná a z hratelnostního hlediska ještě daleko horší situace je, když
třeba skrz podlahu dřevěného baráku projde dovnitř voják. V takové chvíli
vám dojde, že je prakticky nemožné mít při obraně sektoru přehled o tom, kudy se
k vám nepřítel může vůbec dostat, což je dost závažná
chyba.




