Protože procesory tohoto typu v prodejnosti obvykle nevynikají a tvoří pouze jakousi vlajkovou loď, kterou si koupí pouze pár nadšenců, není ani třeba příliš tyto procesory rozebírat. Ovšem na druhou stranu, proč se nepodívat na to, co za nějaký ten rok bude i v běžném prodeji, rozšířené v milionech domácností.

Nové Athlony jsou stále vyráběny 130nm procesem. Samozřejmě, že jsou do patice Socket939, Socket754 končí u modelu 3700+. Procesory jsou taktovány na 2,4GHz (4000+) a 2,6GHz (FX-55). Pokud se podíváme na rozdíl procesorů 3800+ a 4000+, které jsou oba taktovány na 2,4GHz, jen druhý jmenovaný je vybaven 1MB L2 cache, je hned jasné, že rozdíl ve výkonech nebude převeliký. Na druhou stranu, Athlon 64 FX-53 a FX-55 se liší od sebe frekvencí. První má 2,4GHz, druhý 2,6GHz. Paměť L2 cache je u obou typů 1MB. Jádro tedy obsahuje 105,9 milionu tranzistorů na celkové ploše 193mm2.

Poněvadž je 4000+ vyráběn ještě 130nm procesem, je u něj deklarována spotřeba maximálně 89W. U 90nm AMD64 procesorů je to příjemnějších 67W. Nicméně je pravda, že i ty 130nm procesory při zátěži vylezou s boxovaným chladičem tak maximálně na 60-65°C (můj A64 3000+ 2,0GHz asi 56°C). Ovšem model FX-55 může prý dosáhnout až 108W (a podle testů dosahuje při zátěži i více než 70°C). A to už je skutečně mnoho. Jenže 90nm Athlony se začínají drát na tento svět a narozdíl od Prescottu od Intelu přináší výrazně nižší spotřebu a ne vyšší. Takže můžeme čekat FX-55 na 90nm jádře, jehož spotřeba by měla být zase rozumnější.

Disponují NX-bit, bezpečnostní technologií, což zabraňuje napadení virem. Samozřejmě, že ne vždy, ale nedovoluje přetečení bufferu, což je některými viry způsobováno. Nutná je podpora ze strany BIOSu a Windows XP SP2.

Ceny procesorů taktéž nejsou nejnižší. U modelu 4000+ stoupla z $643 (u 3800+) na $729. Model FX-53 stojí $729 (všimněte si, stejná frekvence, stejná paměť cache, stejná patice, také stejná cena, jen FX má odemknutý násobič), FX-55 až $827. Můj další upgrade to za ty peníze skutečně nebude.